Rozhovor s Kristýnou Tučkovou

26. srpna 2022

V srpnovém Zápisníku DYS-centra vyšel minirozhovor s naší "dvorní grafičkou" Kristýnou. Ke komu se nedostal, může si počíst zde.

Jak se kreslí nové logo? Co poradit dětem, které se chtějí věnovat kresbě, malbě, grafice nebo designu? A jaké výtvarné zážitky doporučit dětem i rodičům? O tom všem jsme si povídali s výtvarnicí Kristýnou Tučkovou. Její cit pro detail, barvy, koncepci a hloubka jejích návrhů nás oslovily natolik, že jsme jí svěřili vytvoření nového loga DYS-centra.

 

Kristýno, jaký nápad či myšlenka stojí v základu nového loga DYS-centra?

Novému logu předcházela grafická podoba oslav 25. výročí DYS-centra. V té době Lenka Krejčová, Zuzana Hladíková a ostatní plánovali slavnostní připomenutí tolika let práce a chtěli to zvýraznit novou grafickou podobou.

Jako základní barvu jsme nechali původní žlutou, kterou v logu DYS-centrum už mělo. Využili jsme její sílu v plných plochách, jen s negativním bílým textem. V základu stál slogan „Již 25 let vám pomáháme číst (nejen) mezi řádky“. Slova MEZI ŘÁDKY se trochu schovávala v řádcích z linek, které naznačovaly běžný text, jenž může pro mnohé čtenáře znamenat celkem záludnou schovávačku.

Protože se DYS-centrum neorientuje jen na práci s malými dětmi, ale na celoživotní podporu všech lidí, kteří ji jakýmkoliv způsobem potřebují (a po těch 25 letech samo DYS-centrum dorostlo dospělosti a nabylo spousty zkušeností), vyplynula z toho i potřeba upravit původní logo s figurkami do „dospělejší podoby“.

Po asi půlročním zkoušení a navrhování různých podob jsme s Lenkou a Zuzkou došly k tomu, že slova vynořující se z linek textu nejlépe vystihují práci a poslání DYS-centra. Celý styl propojuje využití čisté žluté plochy a negativního bílého textu.

 

A jak vznikal nový „kabátek“ naší konference a výstavy DYSKORUNKA?

Samotné logo DYSKORUNKy je v podstatě rozevřená knížka, složená z těch pěti původních linek, které v logu DYS-centra naznačují text. K tomuto byla navržena také animace pro on-line konferenci, kde se rozevírající se kniha DYSKORUNKy mohla představit v celé kráse.

 

Kudy vedla tvoje cesta ke grafice? Na jakých projektech jsi pracovala?

Grafický design jsem studovala na Vyšší odborné škole grafické v Hellichově ulici v Praze a pak na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně na Fakultě multimediálních komunikací.

Z poslední doby mám za sebou asi nejvíc práce na učebnicích pro nakladatelství Tobiáš a pak několik vzdělávacích a školních projektů a knížek pro děti i dospělé, především z nakladatelství Meander.

 

Co bys poradila dětem, které by se chtěly profesně věnovat kresbě, malbě, grafice, designu? Jaké dovednosti a schopnosti by měly rozvíjet, co by jim mohlo pomoci?

Ať pozorují svět a objevují v něm kouzlo. Ať si kreslí, cokoli a kdykoli, ať chodí na výstavy, do divadel, do kina, na koncerty. Ať navštěvují přednášky a různé workshopy, zkrátka ať hledají inspiraci všude.

Výtvarné pole je tak široké, že si v něm každý může najít své jedinečné místo.

 

Jaká kniha, výstava, film nebo výtvarný počin pro děti se Ti líbí? Co bys doporučila?

Oblíbených věcí máme doma s dětmi víc, teď ani nevím, které zrovna vybrat. 🙂

Ale ze stálic je to například časopis Raketa nakladatelství Labyrint. Klasické animované filmy Karla Zemana a pak Potkali se u Kolína – z tohoto animovaného filmu pochází snad nejvíc našich „rodinných hlášek“.

Krásné a velmi inspirativní byly vždy výstavy Orbis pictus Petra Nikla a jeho kolegů. Teď to vypadá, že jsme staromilci, když nic nového nezmiňuji.

Obecně ráda navštěvuji i oblastní muzea a galerie, kde se ale dá setkat s kvalitními výstavami. Naposled nás velmi potěšila návštěva muzea v Turnově, speciálně tamní výstava věnovaná horolezectví. Rádi opakovaně jezdíme do Západočeské galerie v Plzni (aktuální je skvělá výstava linorytů Michala Cihláře) nebo do Muzea východních Čech a také do Galerie moderního umění, obojí v Hradci Králové.

Vlastně ani moc nerozlišujeme mezi kulturními zážitky pro děti a dospělé, bereme to vždy společně.

 

Kristýna Tučková

Narozena v Náchodě, dětství strávila v Peci pod Sněžkou a v Hradci Králové. Střední školu odešla studovat do Prahy, na vysokou jezdila do Zlína. Nyní žije v Praze s mužem fotografem a dvěma dětmi.

Věnuje se grafické úpravě knih pro děti i dospělé, spolupracuje na tvorbě učebnic, vytváří loga a grafické styly firmám a často vzdělávacím společnostem.