1. Domů
2. Dyskorunka
3. Anotace přednášek

Anotace přednášek - DYSKORUNKA 2021

Anotace jsou řazeny abecedně podle příjmení prvního z autorů, anotace mezinárodní sekce je v závěru seznamu

PhDr. Kamila Balharová – Výzvy pro speciálního pedagoga na základní škole nejen v době on-line vzdělávání. Potřeby klientů a jejich řešení.

Doba, kdy se na základních školách vzdělávalo on-line, před nás stavěla mnoho nových výzev. Vše jsme se museli učit tak zvaně za pochodu. V příspěvku se dozvíte, s jakými problémy se autorka setkávala u žáků, rodičů a pedagogů včetně toho, jak k nim lze přistupovat a jak je lze řešit. V této době vznikla i nová kniha První třída v malíčku, která je zaměřena na žáky na konci první třídy. Svými úkoly motivuje k zábavnému opakování o prázdninách. V jednotlivých kapitolách najdou děti krátký příběh, který je provází i v úkolech zaměřených na český jazyk, matematiku a prvouku. Úkoly jsou odstupňované svou náročností.

Mgr. Jana Divoká & Mgr. Petra Flemrová – Rozum a Cit pro školy II – Výstupy projektu zaměřeného na pilotní ověřování metodiky sekundární a terciární podpory dětí s problémy v učení a chování a jejich rodin na základních školách

Projekt Rozum a Cit pro školy byl představen již na DYSKORUNce 2020, a to ve fázi, kdy na školách (navzdory situaci spojené s pandemií COVID - 19) probíhalo pilotní ověřování jeho metodiky zaměřené na zavádění sekundární a terciární podpory dětí s problémy v učení a chování. V letošním příspěvku bychom rády auditorium seznámily s konkrétními, zejm. praktickými výstupy, které pilotní ověřování metodiky přineslo.

Mgr. Veronika Doležilová – (Ne)lady revizního řízení

Od září 2016 existuje jako forma ochrany práva na podpůrná opatření coby součásti práva na vzdělání možnost podat žádost o revizi činnosti školských poradenských zařízení. Na fiktivní "procházce" revizním řízením si s využitím konkrétních kazuistik ukážeme a vysvětlíme, co je a co není možné. Půjdeme postupně, od vlastního zahájení řízení, jeho druhů a odlišných postupů, přes vlastní konání revizního pracoviště, až k dokumentům vydávanými Národním pedagogickým institutem (působiště revizního pracoviště) povinně a podle zjištění revizního pracoviště. Součástí výkladu budou i doporučení k řešení vznikajících situací, včetně možné kolize s kontrolní úlohou ČŠI vůči školským poradenským zařízením.  

Mgr. Lucie Hlávková, DiS. & Mgr. et Mgr. Romana Svobodová – Systém péče a podpora rodin s dětmi s diagnózou vývojové dysfázie či poruch autistického spektra

Diagnostika, systém péče v našem centru v předškolním a školním věku dětí, spolupráce s rodinou, využití vhodných pomůcek, rozvoj funkční komunikace a samostatnosti klientů.

PaedDr. Drahomíra Jucovičová & Mgr. Lenka Komendová – Dobýváme svět – pracovní portfolio nejen pro děti s ADHD

Také se vám stává, že při individuální práci s dětmi s ADHD doporučíte rodičům a dětem vytvořit si týdenní plán, hodnotící tabulku apod., ale k realizaci z jejich strany již nedojde? I proto jsme se rozhodly vytvořit ucelený soubor materiálů, který by tyto situace eliminoval a zároveň poskytoval zajímavé tipy, jak konkrétně pomáhat dětem s ADHD při překonávání jejich typických obtíží. Materiály jsou vhodné i pro ostatní děti, které potřebují podporu pouze v dílčí oblasti. Účastníci workshopu se seznámí s využitím jednotlivých materiálů zaměřených na rozvíjení sociálních dovedností (práce s emocemi, nácvik vhodných vzorců chování, práce s pravidly), zdravý osobnostní rozvoj, organizaci činností, trénink koncentrace pozornosti, budování volních vlastností, nácvik relaxačních technik apod. Portfolio je vhodným nástrojem i pro navázání vzájemné spolupráce mezi dítětem – učitelem – rodičem při společné práci s jednotlivými materiály. Odměnou všem bude mj. i létající balón! Ale více již na našem workshopu.

Mgr. Jarmila Kliková – Hyperaktivní dítě v družině

Je situace s dětmi s ADHD v družině opravdu nezvládnutelná, nebo existují postupy, jak si získat jejich pozornost? Zdeněk po obědě nedošel do družiny, kam měl chodit, coural se bez dozoru po škole. Romanovo kamarádství bylo otravné, spolužákům bral svačiny, chodil jim do aktovek, do věcí. Jak jejich hyperaktivní nastavení uchopit, aby odpolední družina s nimi byla výhrou pro rodiče, dítě i pedagoga? Příklady z praxe.

Mgr. Barbora Kranskusová & PhDr. Pavla Kuncová – KUPROG – nový program pro děti s odlišným mateřským jazykem "Honzík na cestě kolem světa"

Rádi bychom Vám představili nový skupinový program, zaměřený na děti s odlišným mateřským jazykem. Jmenuje se "Honzík na cestě kolem světa". Je určen především učitelům ZŠ a všem dalším, kteří s dětmi s OMJ přicházejí do styku a chtějí či někdy přímo potřebují jim pomoci zadaptovat se – na naši kulturu, jazyk, zvyklosti i hodnoty. Práce s dětmi s OMJ je mnohdy emočně náročná a projevy vyhoření u pečujících jsou běžné. Proto je školení k programu "Honzík na cestě kolem světa" zaměřeno nejen na předání nové metodiky práce s dětmi, ale i na samotné učitele. Pro ty je připravena psychologická péče v podobě praktických tipů ohledně zvládání dlouhodobého stresu i konkrétních frustrujících situací, práce s vlastními emocemi a mnoho dalšího. Přijďte se dozvědět více – těšíme se na Vás!

Ing. Ivo Kubálek & Mgr. Dagmar Kubálková – Jak se DYS děti naučí výborně anglicky a získají sebevědomí – Jakubův příběh

Stávající výuka jazyků bohužel stále stojí převážně na práci s textem. Je proto nevhodná pro některé typy dětí, např. žáky s dyslexií.  Tyto děti naopak dosahují vynikajících výsledků přirozeným osvojováním jazyka, a to ve správném pořadí. Dítě nejprve dokonale zvládne poslech a mluvení, následné čtení a psaní mu pak jde mnohem snadněji. Cizím jazykem by mělo být zcela obklopeno. Vysokou účinnost a kvalitu učení dokáže zajistit ucelený výukový systém, který využívá a aplikuje poznatky z oblasti neurověd, kognitivní psychologie spolu se smysluplnou kombinací moderních technologií, umělé inteligence a živého lektora.  Dozvíte se, čeho dosáhl Jakub s vývojovou dysfázií a jak mu to změnilo život.

Bc. Adriana Nováková & Iva Kyselá – Čím nás ještě “ DYS” děti mohou obohatit?

Dozvíte se, jak důležitá je Vaše sebereflexe, ať už jste rodič nebo učitel a máte co dočinění s dítětem se specifickou poruchou učení. S jakým nastavením vcházíte do třídy? Co necháte za dveřmi? S jakým pocitem otevíráte pracovní sešit s domácím úkolem? I pocitu frustrace nebo agrese se někdy nelze vyhnout. A co se s tím dá dělat?

Mgr. Daniela Pokorná – Počítačová aplikace pro testování exekutivních funkcí dětí

V rámci projektu Erasmus + C-DAOEF (Vývoj počítačové aplikace pro dynamické testování exekutivních funkcí žáků s neurovývojovými poruchami a poruchami učení) vzniká ve spolupráci několika evropských zemí soubor počítačových her zaměřených na posouzení exekutivních funkcí. Cílovou skupinou jsou děti a dospívající s vývojovými poruchami (poruchy autistického spektra, ADHD, specifické poruchy učení, kognitivní deficity, narušená komunikační schopnost).

Mgr. Monika Ptáčková, Mgr. Hana Karunová, Ph.D., doc. PhDr. Lenka Krejčová, Ph.D., Mgr. Kateřina Lukášová, Ph.D. – Specifika mozkové aktivace při čtení u dospělých osob s dyslexií

Dyslexie je jednou ze specifických poruch učení, která v současné společnosti výrazně zasahuje do života nejen dětí, ale i dospělých osob (Krejčová, 2019). S postupujícími možnostmi využití zobrazovacích technologií nejen ve speciálněpedagogickém výzkumu vznikají nové způsoby náhledu na podstatu sledovaných poruch. Současně nám moderní technologie poskytují možnost získávat objektivně měřitelná data k hodnocení efektivity diagnostických a terapeutických materiálů. Z používaných zobrazovacích technologií jsou zejména v zahraničních výzkumech používány např. fMRI – funkční magnetická rezonance (např. Quaglino a kol., 2007) nebo zařízení pro sledování očních pohybů (eye tracking). Představovaný projekt vznikl v rámci spolupráce na mezinárodním projektu zahájeném na Faculty of Medicine of The University of Sao Paulo (FMUSP) pod vedením Kateřiny Lukášové, Ph.D. Cílem celého projektu je prohloubení poznatků o dyslexii z hlediska zobrazovacích metod, a to funkční magnetické rezonance (fMRI). Cílem tohoto příspěvku je objasnit a popsat aspekty čtení slov u dyslexie. Popsány budou mozkové aktivace při tichém čtení slov a „pseudoslov“ u dospělých osob s dyslexií.  V rámci prezentace budu diskutovány otázky:

Existuje rozdíl v mozkové aktivitě při čtení slov v porovnání se čtením pseudoslov (tzv. efekt lexikality)?

Existuje rozdíl v mozkové aktivitě při čtení slov s malým množstvím ortograficky podobných slov v jazyce v porovnání se čtením slov s velkým množstvím ortograficky podobných slov v jazyce (tzv. efekt „hloubky ortografického sousedství“; v angl. orthographic neighbourhood density)?

Výsledky představené studie budou následně v diskuzi porovnány s dostupnou odbornou literaturou.

Mgr. Olga Snášelová & doc. PhDr. Lenka Krejčová, Ph.D. – Příspěvek k vývoji diagnostických nástrojů dynamické diagnostiky exekutivních funkcí

Příspěvek představí výstupy z pilotní studie vybraných metod, vzniklých v rámci projektu C-DAOEF. Pro účely studie bylo vybráno pět metod zaměřujících se na exekutivní funkce, konkrétně na plánování, kognitivní flexibilitu, pracovní paměť, logické usuzování a sebemonitorování. V příspěvku budou tyto metody představeny v kontextu jejich praktického využití. Podrobně pak budou popsány kazuistiky třech vybraných respondentů studie.

akad. mal. Táňa Svatošová – Harmonie těla a mysli jako základ pro rozvoj osobnosti / Metoda vědomé stopy pohybu

„Jakýkoliv lék se dá nahradit správným pohybem, ale správný pohyb nelze nahradit žádným lékem.“ Hippokrates

Metoda vědomé stopy pohybu jako cesta ke koncentraci, kreativitě, harmonii a inspiraci v rozvoji dovedností nejenom u dětí.

Mgr. Marina Šimanová & Bc. Dita Šimáčková, DiS. – Komplexní speciálně pedagogická prevence

Na přednášce zazní následující témata: Spolupracujme – speciální pedagog, logoped a další odborníci, rodina a mateřská škola. Rozvoj dílčích funkcí – na co se zaměřit a jak trénovat doma i ve školce. Nabídka seminářů pro rodiče i pedagogy. V neposlední řadě představíme plakát podporující přirozený rozvoj dětí – osvěta pro rodiče (do MŠ).

Ing. Libor Štěpán & Mgr. Jana Štěpánová – Diagnostika vizuálního stresu a jeho začlenění do speciálně pedagogické diagnostiky

Problematikou vizuálního stresu se zabýváme od roku 2017. V rámci pořádaných školení na toto téma se často setkáváme s otázkou začlenění diagnostiky vizuálního stresu do speciálně pedagogické diagnostiky a školního vzdělávání. Na přednášce bychom se chtěli právě této problematice věnovat, protože vhodně zvolený barevný filtr může být prospěšný 20 % dětí ve školním vzdělávání. Upozorníme vás, čeho si u žáků všímat při výuce a kdy nejlépe v rámci speciálně pedagogické diagnostiky vizuální stres testovat. Symptomy vizuálního stresu mohou být často zaměněny za příznaky dyslexie, ADHD, ale také za refrakční vady. I těmto aspektům se budeme v rámci přednášky věnovat. V závěru v krátkosti představíme připravovaný projekt pro on-line testování vizuálního stresu.

Michaela Štrejlová & doc. PhDr. Lenka Krejčová, Ph.D. – Kognitivní přístup ke vzdělávání

Příspěvek si klade za cíl představit možnosti kognitivního přístupu ke vzdělávání. Uvede jeho základní teoretická východiska a hlavní autory. Narazí na úskalí tradičního přístupu ke vzdělávání a porovná ho s přístupem kognitivním. Předloží základní výhody, které jsou v kognitivním přístupu spatřovány a zmíní jeho praktické využití.

PaedDr. Renata Wolfová – Aplikace Včelka + Matematika = základy počítání pro všechny

En-ten-tý-ky, dva špalíky, Včelka letí... z ma-te-ma-ti-ky!

Aplikace Včelka (www.vcelka.cz), spolehlivý online nástroj, který už více než sedm let pomáhá dětem se čtením a psaním, se nyní pilně učí počítat a brzy bude své matematické vědomosti naplno předávat všem dětem. Včelka na jaře 2021 uspořádala úspěšnou sbírku na crowdfundingové stránce Hithit (www.vcelka.cz/hithit), a díky této sbírce se nyní připravuje na spuštění své nové matematické sekce. Za metodikou počítání v oblíbené aplikaci Včelka stojí opět její hlavní odborná metodička, PaedDr. Renata Wolfová, která nastíní ideu nového předmětu, okolnosti jeho vzniku, proces realizace a nakonec představí novou sekci formou praktické ukázky.

Slovy doktorky Wolfové: „Chceme dětem pomoci nazout matematické boty, ve kterých vyrazí na velké dobrodružství do krajiny matematiky!“

Lukáš Zídka & Jiří Martišek – Psaní všemi deseti jako klíčová dovednost pro nevidomé, slabozraké a lidi s SPU

Rostoucí trend inkluze ukazuje citelné chybění kvalitní výuky psaní na klávesnici u žáků s postižením zraku a SPU v běžných školách. Psaní Hravě navázalo díky finanční podpoře Nadačního fondu Českého rozhlasu a Světlušky projektovou spolupráci s neziskovou organizací Transkript online a společně adaptují jeden z existujících online kurzů výuky psaní všemi deseti. Přijďte se dozvědět, jak výuka v naší upravené verzi funguje a v čem je jedinečná!

PaedDr. et Mgr. Hana Žáčková – Změny ve vývoji syndromu ADHD u dospívajících a mladých dospělých, možnosti kompenzace potíží

Uvedeny budou změny v projevech syndromu ADHD/ADD v období dospívání (období návštěvy druhého stupně ZŠ a středního školství) a mladé dospělosti (období vysokoškolského studia a nástupu do zaměstnání). Změny v osobnostních charakteristikách žáků a studentů s ADHD/ADD. Úskalí, která je ohrožují v školní, studijní a životní úspěšnosti. Možnosti kompenzace a pomoci, které vedou k zvládnutí negativních projevů syndromu ADHD/ADD a využití pozitivních stránek dospívajícího a mladého dospělého.

MEZINÁRODNÍ SEKCE – PROJEKT ASUMIE

Evropský projekt ASuMIE, financovaný z programu Erasmus+ KA2, si klade za cíl sdílet znalosti o dodatečné podpoře v inkluzivním vzdělávání. Úspěšné inkluzivní vzdělávání závisí na předávání znalostí a dovedností a na spolupráci mezi učiteli, rodiči a podpůrnými pracovníky. Projekt se zaměřuje na posílení role a dovedností osob, které podporují žáka, třídního učitele a/nebo školní týmy.  Systémy podpory inkluzivního vzdělávání se v jednotlivých zemích Evropy značně liší. Není jasné, co funguje nejlépe a zda existuje společný základ nebo jaké metody a způsoby fungují. Cílem projektu je využít to nejlepší ze všech partnerských zemí a vytvořit a rozvíjet společné strategie, které mohou podpůrní pracovníci používat při podpoře učitelů a dětí, jež se setkávají s překážkami v učení.

Zástupci partnerů projektu představí systémy inkluzivního vzdělávání v zemích jejich původu. Poukážou také na výzvy a obtíže, s nimiž se potýkají. Bude prostor pro diskusi a sdílení zkušeností dobré praxe.