Big_loader_ajax

Anotace přednášek (řazeno v abecedním pořadí podle příjmení přednášejících)

PhDr. Kamila Balharová – Žák cizinec s dyslexií a co s tím?

Výuka cizích jazyků pro žáky s dyslexií není jednoduchá, stejně tak je to v případě, kdy se žák cizinec s dyslexií má naučit číst česky nebo český žák s dyslexií se má naučit číst anglicky. Budou představeny kazuistiky a porovnání případů. Co pomohlo. Jak rozvíjet čtenářskou gramotnost v takovýchto případech, co lze využít pro práci.

 

Mgr. Jana Divoká – Jak podpořit dítě s problémovým chováním ve škole (z perspektivy dítěte, rodiče, učitele) aneb Příběh Jirky s poruchou pozornosti a dysgrafií

V příspěvku přinášíme kazuistiku, v současné době již téměř dospělého chlapce s poruchou pozornosti (ADD) a dysgrafií. Společně se podíváme, jak vypráví tentýž příběh o životě s poruchou pozornosti samo dítě, jeho rodiče a učitel. Cílem sdělení je ukázat, že i dítě s určitým handicapem může dosáhnout úspěchu, pokud projevíme odvahu věřit v jeho schopnosti a trpělivě podporovat jeho sebeúctu.

 

Mgr. Veronika Doležilová  – Nevyužívané možnosti při poskytování podpůrných opatření

V příspěvku se zaměřím na nevyužívání možností při poskytování podpůrných opatření v novém systému podpory dětí s odlišnými vzdělávacími potřebami.

Některá nová pravidla při poskytování podpůrných opatření zůstávají nevyužívána, nebo jsou používána školami i ŠPZ způsobem, který neodpovídá jejich smyslu či účelu. V některých případech jsou jako podpůrná opatření používány nástroje, které podpůrnými opatřeními nejsou, či dochází k postupům, které neodpovídají školskému zákonu a dalším předpisům jak při samotném procesu rozhodování či poskytování podpůrných opatření, tak v procesu revize dokumentů ŠPZ.

V průběhu vystoupení u jednotlivých problematických momentů vysvětlím podstatu problému – nedorozumění, popíši negativní dopady těchto postupů pro všechny zapojené a poskytnu způsoby řešení pro správné využívání podpůrných opatření a postupů spojených s jejich poskytováním.  Vše budu vysvětlovat na příkladech z praxe.

 

Mgr. Barbora Krankusová + MUDr. Bc. Alžběta Kubištová – Využití metod pozitivní psychologie při práci s dětmi a rodinami dětí s poruchami učení a chování

Život dětí a rodin dětí s poruchami učení a chování je v mnoha ohledech svízelný. V současné praxi převládá snaha zmapovat jejich problémy a ve spolupráci odborníků různých specializací pak jejich dopady dlouhodobě zmírňovat. Programy KUPROG tuto péči doplňují o komplexní sestavy práce s rodinou a dítětem, které mají psychoterapeutický potenciál. Představují účinný a oblíbený způsob, jak nejen rozvíjet fungování dítěte v jednotlivých oblastech (jako jsou pozornost, motorika, společenské chování, slovní zásoba a vyjadřovací schopnosti, pracovní zralost, sebevědomí atd.), ale zlepšit i celkové fungování a kvalitu života celé rodiny. Programy jsou inspirovány moderním směrem pozitivní psychologie, což je u rodin zažívajících emoční a praktické obtíže vítaný a harmonizující prvek.

 

Mgr. Markéta Krčmářová +  Eva Hrazděrová – Praktické využití myšlenkových map v českém jazyce

Příspěvek konkrétně představí naši publikaci Myšlenkové mapy v českém jazyce. Předvedeme praktické využití ve výuce – metodické příklady.  Neopomeneme i použití v domácí přípravě.

 

PhDr. Lenka Krejčová, Ph.D. – Novinky v diagnostice (nejen) SPU

Letošní rok byl bohatý na adaptaci diagnostických nástrojů, které jsou velmi dobře dostupné a využitelné v poradenské praxi. Jedná se jak o moderní standardizované metody, tak o metody dynamické diagnostiky. V příspěvku budou zmíněny diagnostické baterie CAS2, TOMAL, LPAD a bude poukázáno na jejich využití při práci psychologů i speciálních pedagogů při práci s klienty s výukovými obtížemi. Společným jmenovatelem všech těchto přístupů je zaměření na proces učení, ač je mu věnována pozornost z různých úhlů pohledu.

Z trochu jiné perspektivy je pak novinkou letošního roku také výzkum zaměřený na využívání Testu struktury inteligence (IST) u středoškoláků s dyslexií. Výsledky studie budou rovněž shrnuty v příspěvku, neboť se ukázaly dosti alarmující. A snad o to více upoutají pozornost poradenských pracovníků jiné diagnostické postupy, které lze užívat namísto IST.

 

Bc. Alena Krömerová – Tipy pro výuku angličtiny

Alena založila jazykové centrum Red languages, které se věnuje překladům, tlumočení, jazykovým auditům a výuce jazyků. Její specialitou je výuka angličtiny pro dyslektiky, které se věnuje také v neziskové organizaci Umění a věda na podporu dyslektickým dětem (UVPDD), zároveň se v rámci UVPDD podílí na organizaci Dne Dyslexie. Její lekce jsou založeny na netradičních způsobech výuky, kdy využívá mnoho neotřelých technik, ale především si zakládá na zcela individuálním přístupu ke každému studentovi a tvrdí, že pro každého najde cestu, jak se naučit anglicky! Za její láskou k cizím jazykům je nejen studium, ale také zahraniční pobyty, z kterých dodnes při výuce angličtiny čerpá. Alena je propagátorkou zážitkového učení. Ve svém příspěvku Vám představí své postupy ve výuce angličtiny a podělí se o tipy jak přistupovat k výuce angličtiny (nejen) pro dyslektiky.

 

Mgr. et. Mgr. Olga Kučerová + Mgr. Zuzana Hoždorová – Tiché čtení a jeho diagnostika
v poradenské praxi

V tomto příspěvku vás seznámíme s fenoménem tichého čtení a možnostmi jeho posouzení. Představíme výsledky výzkumu, jehož cílem bylo přizpůsobení diagnostické metody pro žáky  5. ročníku, její pilotáž a srovnání výsledků v testu čtení s výsledky v testu psaní (Comenia Script vs. vázané písmo).

 

MgA. Alena Kupčíková, Ph.D. + MgA. Jaroslav Černý – O dyslexii s dyslektikem napříč generací

MgA. Alena Kupčíková Ph.D. (www.alenakupcikova.cz , www.dys.cz) absolvovala AVU, studovala v zahraničí na univerzitě v Durbanu v JAR a ENSBA v Paříži. Je zakladatelka Dne Dyslexie a neziskové organizace DYS - Umění a věda na podporu dyslektickým dětem. Malířka
a sochařka s diagnózou „DYS“. Její dílo je zastoupeno ve sbírce Národní Galerie, a také v soukromých sbírkách napříč všemi kontinenty. Za svůj projekt „Multimediální a Interaktivní Slabikář a Testy pro děti od 4 let jako prevence počátečních problémů se čtením (dyslexie)
a psaním (dysgrafie) a hyperaktivitou” získala v letech 2014 - 2016 několik mezinárodních ocenění na veletrzích inovací a vynálezů (zlatá medaile v Číně, Moldávii, v Srbsku; a v ČR speciální ocenění).

MgA. Jaroslav Černý (www.jaroslavcerny.cz) je režisér a spisovatel s diagnózou dyslexie. Potýká se s tímto znevýhodněním celý život. Nejprve se stal zedníkem, až pak vystudoval FAMU. Napsal již 7 knih a natočil přes 300 dokumentů. Je místopředsedou sdružení dokumentaristů FITES. V rámci Dne Dyslexie napsal úspěšnou divadelní hru o „DYS rodině“  nazvanou Kaviár na chodníku. Aniž si to přímo uvědomuje, celý život natáčel převážně umělce
s „DYS“, kteří ho vždy fascinovali. Workshop bude debatou o životě s dyslexií. Sám sbírá příběhy pro další díl svého dokumentu o dyslexii. Jeho posledním filmem o dyslexii je „DAR DYSLEXIE“.

 

Mgr. Irena Poláková – Školní čtenářský klub – místo, kde děti zažívají radost ze čtení

Školní čtenářské kluby jsou volnočasovou aktivitou, kde i děti z nečtenářského prostředí nebo se speciálními vzdělávacími potřebami mohou poznat radost ze čtení knížek. V klubech věříme, že knížky, příběhy a obrázky, které nesou, mohou k četbě přilákat i děti s problémy se zvládnutím techniky čtení. Školní čtenářské kluby pro 1. stupeň se po pilotním ověření
v projektu Nové školy, o. p. s. šíří do dalších škol prostřednictvím šablon OPVVV. Jejich ověření pro 2. stupeň nyní probíhá v 27 základních školách. Vedle toho prozkoumáváme postupy klubové práce pro využití u dětí s odlišným mateřským jazykem. Více na www.ctenarskekluby.cz

 

Mgr. Bc. Kateřina Pražáková + PhDr. Klára Špačková, Ph.D. – Přesnost a rychlost ve vnímání množství a jejich využití při diagnostice dyskalkulie

Dyskalkulie se zdá být méně probádanou oblastí ve srovnání s dyslexií. Z toho plynou i určitá omezení při diagnostice této poruchy učení. Přestože některé zahraniční výzkumy i nově vznikající diagnostické nástroje tyto možnosti rozšiřují, problematika zakládajících příčin početních dovedností u nás není dostatečně reflektována.

Cílem příspěvku je proto představit teoretická východiska a výsledky pilotní studie realizované v České republice věnované mapování úrovně rychlosti a přesnosti ve vnímání množství. Studie se zaměřila konkrétně na porovnání výkonů jedinců s dyskalkulií a kontrolní skupiny dětí staršího školního věku i dospělých jedinců.

 

Mgr. et Mgr. Petra Šedinová + Mgr. Gabriela Seidlová Málková, Ph.D. – Intervenční péče
v oblasti (pre)gramotnostních dovedností

V rámci příspěvku se zaměříme na představení aktuálních trendů v oblasti intervenční péče cílené na podporu rozvoje raných čtenářských a pisatelských dovedností a možností jejich využívání v českém prostředí.

V druhé části příspěvku se budeme zabývat konkrétní podobou takové péče, představíme dvě verze uceleného programu pro rozvoj pregramotnostních dovedností, které byly implementovány v rámci dvou námi realizovaných výzkumných projektů v mateřských školách. Představíme stručně i dosavadní poznatky z našeho výzkumu přínosů programů zaměřených na pregramotnostní dovednosti. Pozornost bude věnována zejména praktickým otázkám implementace programotnostně zaměřených intervenčních plánů v mateřských školách u dětí s riziky ve vývoji počátečního čtení a psaní.

 

Mgr. Vladěna Šnoblová – Barevný test cesty pro děti – nový nástroj pro diagnostiku pozornosti u dětí v předškolním věku

Barevný test cesty pro děti představuje nově vyvinutou a standardizovanou metodu diagnostiky pozornosti u dětí ve věku 5 – 7 let a do značné míry vychází z principů Testu cesty. Barevný test ovšem nabízí možnost využití i u nejmenších dětí a kromě diagnostiky samotné umožňuje také sledovat postup dítěte při plnění zadaného úkolu a jeho způsob osvojování a adaptace pravidel daného úkolu. Jedná se o metodu nenáročnou na administraci i vyhodnocení, klade minimální nároky na znalost jazyka, kulturní příslušnost či specifické dovednosti dítěte. Metoda může být využita při orientačním hodnocení pozornosti v souvislosti se zjišťováním připravenosti dítěte pro nástup povinné školní docházky či jako screeningové hodnocení pozornosti dítěte při zvažování vhodnosti komplexního psychologického vyšetření.

 

Doc. PaedDr. Olga Zelinková, CSc. – Dyspraxie – Vývojová porucha pohybové koordinace

Pojem dyspraxie ani její diagnostika nejsou dosud přijímány odbornou veřejností ani rodiči. Obtíže se projevují brzy po narození, v jiných případech až s nástupem do školy. Nezasahují pouze motoriku a pohybovou koordinaci, ale stejně jako SPU jsou spojeny s obtížemi v percepci, prostorové orientaci, řeči, koncentraci pozornosti. Nejzávažnější důsledkem je snížené sebevědomí, nezájem o nové aktivity, často též obtíže při zapojení do kolektivu. V příspěvku zmíním základní informace o dyspraxii a jejím vlivu na psychosociální vývoj dítěte. 

 

Mgr. Hana Zobačová – Knihy s piktogramy aneb Čtení tak trochu jinak

Přednášející představí speciálně upravené klasické pohádky doprovázené piktogramy, které podporují malé čtenáře v lepším pochopení psaného i  mluveného textu. Vysvětlí jak s knihou pracovat, pro jaké čtenáře je kniha určena (děti s dysfázií, bilingvní děti, děti s autismem, hyperaktivní děti, děti s jakoukoliv komplexní řečovou vadou, ale i děti zdravě se vyvíjející) a co vše lze u dětí s pomocí této metody a těchto knih rozvíjet a trénovat.

 

Mgr. Dagmar Ženková + Mgr. Iva Kopecká – JÁ TO VYŘEŠÍM! - Čítanka plná záhad (Čítanka zaměřená na procvičování slov se shlukem souhlásek a předložkových vazeb v souvislém textu.)

Tato publikace navazuje na publikaci "JÁ TO PŘEČTU!" pokřtěnou a prezentovanou na DYSKORUNCE v loňském roce a je zaměřena na:

  1. nácvik čtení slov s počáteční souhláskovou skupinou v souvislém textu (v první části jsou zvýrazněny počáteční souhláskové skupiny, později celá slova těmito skupinami začínající; v druhé části může čtenář dle potřeby tato slova vyhledat na konci publikace);
  2. nácvik čtení předložkových vazeb (nejdříve jsou předložkové vazby označeny obloučky, intenzita jejich barvy se postupně snižuje; předložkové vazby z druhé části čítanky jsou opět vypsány na konci publikace);
  3. čtení různého typu a velikosti písma (záměrně je použito několik typů písma, jehož velikost a rozestupy mezi řádky se postupně zmenšují);
  4. čtení s porozuměním, orientaci v textu, vyhledávání požadovaných informací (čtenáři jsou vedeni nejen k práci s právě přečtenou kapitolou, ale i předchozím textem);
  5. styl učení (vedle otázek z průběhu děje je za články odpovídajícími učebním textům vytvořena osnova pro souvislé vyprávění, na konci si již čtenáři vytvářejí osnovu sami);
  6. rozvoj slovní zásoby a vyjadřovacích schopností (publikace je opatřena abecedně řazeným slovníčkem méně známých slov, která jsou v textu podtržena).

 


Úspěch pro každého žáka

DYS-centrum Praha z. ú. se zapojilo do sítě organizací, které se sdružují v projektu Úspěch pro každého žáka.

E-shop

Vážení zákazníci, v současné době se potýkáme s velkým množstvím objednávek. Zboží průběžně odesíláme, ale podle Vašich požadavků se zaměřujeme především na vystavování a odesílání faktur. Velice Vás prosíme o trpělivost při dodávce zboží. Vzhledem k možnému prodloužení dopravy ze strany České pošty bohužel nemůžeme zaručit dodání zásilek, zejména balíků, do 22. 12 2017. Děkujeme Vám za pochopení. Vaše DYS-centrum Praha

DYSKORUNKA 2017

V záložce Dyskorunka byly zveřejněny prezentace z přednášek z konference.

European Literacy Network

DYS-centrum se stalo partnerem mezinárodní organizace European Literacy Network.
Aktuality